|
|
Vliv fluviálně-morfologických makrostruktur na fyzický habitat vodních toků.
Strachota, Pavel ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Křížek, Marek (oponent)
Cílem práce je najít hlavní parametry popisující fluviálně-morfologické makrostruktury vzhledem k fyzickému habitatu vodních toků na příkladu toku Zlatého potoka a Mandátu. K tomuto účelu byla použita technika neuronových sítí, která umožňuje kvantitativně i kvalitativně posoudit váhu jednotlivých parametrů. Základní podklady pro práci byla získány mapováním zájmového území s využitím metodik ekohydromorfologického mapování EcoRivHab a RHS. Informace o fyzickém habitatu mapovaných vodních toků byla získána z mapových podkladů (ZABAGED) a vlastním mapováním (mj. pro fily údolí toku laserovým sklonoměrem, korytové akumulace, břehové nátrže). Zpracování proběhlo ve dvou fázích. V první fázi bylo území posouzeno na základě obou metodik. Jako učební data pro neurální síť byly použity výsledky mapování Zlatého potoka. Ve druhé fázi proběhlo srovnání výsledků mapování na dalších tocích pomocí techniky neuronových sítí. Tímto bylo možno určit rozdíly mezi přirozenými úseky vodních toků v geografi cky odlišných oblastech a také hlavní, vedlejší a nepodstatné parametry obou metodik pro mapování.
|
|
|
Návrh revitalizačních opatření v povodí Slubice na podkladě ekohydromorfologického průzkumu
Šmerousová, Kateřina ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Just, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá ekohydrologickým stavem vodních toků, jakožto reakce habitatu vodních toků na vysokou míru využívání, regulace a další formy modifikace (protipovodňová ochrana, přehrazování, revitalizace vodních toků, klimatické změny či rozšíření nepůvodních druhů), a vodohospodářskými revitalizacemi za účelem odstranění nebo zmírnění negativních důsledků úprav vodních toků a zlepšení jejich ekologické funkce v krajině. V zájmovém povodí Slubice na území CHKO Žďárské vrchy byl proveden terénní průzkum na základě aplikace ekomorfologických metod EcoRivHab a HEM. Na podkladě zjištěné antropogenní upravenosti říční sítě, kvality vody, hydrologických poměrů, definování referenčních podmínek, vyhodnocení změn délky a tvaru říční sítě pomocí historických map a výsledků ekomorfologického průzkumu v zájmovém území byly identifikovány oblasti vyžadující obnovu a navržena vhodná revitalizační opatření za účelem zlepšení ekologického stavu vodních toků a dosažení "dobrého ekologického stavu" ve smyslu požadavků a cílů WFD.
|
|
|
Vliv fluviálně-morfologických makrostruktur na fyzický habitat vodních toků.
Strachota, Pavel ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Křížek, Marek (oponent)
Cílem práce je najít hlavní parametry popisující fluviálně-morfologické makrostruktury vzhledem k fyzickému habitatu vodních toků na příkladu toku Zlatého potoka a Mandátu. K tomuto účelu byla použita technika neuronových sítí, která umožňuje kvantitativně i kvalitativně posoudit váhu jednotlivých parametrů. Základní podklady pro práci byla získány mapováním zájmového území s využitím metodik ekohydromorfologického mapování EcoRivHab a RHS. Informace o fyzickém habitatu mapovaných vodních toků byla získána z mapových podkladů (ZABAGED) a vlastním mapováním (mj. pro fily údolí toku laserovým sklonoměrem, korytové akumulace, břehové nátrže). Zpracování proběhlo ve dvou fázích. V první fázi bylo území posouzeno na základě obou metodik. Jako učební data pro neurální síť byly použity výsledky mapování Zlatého potoka. Ve druhé fázi proběhlo srovnání výsledků mapování na dalších tocích pomocí techniky neuronových sítí. Tímto bylo možno určit rozdíly mezi přirozenými úseky vodních toků v geografi cky odlišných oblastech a také hlavní, vedlejší a nepodstatné parametry obou metodik pro mapování.
|
|
|
Návrh revitalizačních opatření v povodí Slubice na podkladě ekohydromorfologického průzkumu
Šmerousová, Kateřina ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Just, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá ekohydrologickým stavem vodních toků, jakožto reakce habitatu vodních toků na vysokou míru využívání, regulace a další formy modifikace (protipovodňová ochrana, přehrazování, revitalizace vodních toků, klimatické změny či rozšíření nepůvodních druhů), a vodohospodářskými revitalizacemi za účelem odstranění nebo zmírnění negativních důsledků úprav vodních toků a zlepšení jejich ekologické funkce v krajině. V zájmovém povodí Slubice na území CHKO Žďárské vrchy byl proveden terénní průzkum na základě aplikace ekomorfologických metod EcoRivHab a HEM. Na podkladě zjištěné antropogenní upravenosti říční sítě, kvality vody, hydrologických poměrů, definování referenčních podmínek, vyhodnocení změn délky a tvaru říční sítě pomocí historických map a výsledků ekomorfologického průzkumu v zájmovém území byly identifikovány oblasti vyžadující obnovu a navržena vhodná revitalizační opatření za účelem zlepšení ekologického stavu vodních toků a dosažení "dobrého ekologického stavu" ve smyslu požadavků a cílů WFD.
|
|
|
Ekohydrologické hodnocení drobného vodního toku
Häusler, Martin ; Doležal, František (vedoucí práce) ; Kateřina, Kateřina (oponent)
V současné době se slova jako ekologie a životní prostředí objevují snad na každém našem kroku. V této bakalářské práci jsem se zaměřil na tu složku životního prostředí, bez které by život na Zemi nebyl možný, vodu. V práci jsem provedl ekohydrologické zhodnocení Litovicko-Šáreckého potoka, konkrétně jeho dolní tok, zvaný Šárecký potok.
Šárecký potok začíná výpustí z vodního díla Džbán na území hlavního města Prahy a pokračuje přírodní rezervací Divoká Šárka, údolím Tiché Šárky a Šáreckým údolím. Konec se nachází v Podbabě, kde se Šárecký potok zleva vlévá do Vltavy.
Pro hodnocení byla vybrána metoda EcoRivHab, která zahrnuje zónu koryta vodního toku, zónu doprovodných vegetačních pásů a zónu údolní nivy. Zároveň je celé povodí popsáno z pohledu geologického, pedologického a klimatického.
Metoda je založena na rozdělení 9,664 km dlouhého vodního toku do 26 různě dlouhých, ale kvalitativně homogenních úseků, z nichž byl nejméně antropogenně ovlivněný úsek vybrán jako referenční pro porovnání s ostatními. Mapování terénu bylo provedeno v červnu 2015 a v listopadu stejného roku. Důraz byl kladen na hydromorfologický stav koryta, doprovodných vegetačních pásů a údolní nivy. Na základě porovnání s referenčním úsekem bylo pak provedeno zařazení do ekomorfologického stupně.
Výsledné ekohydrologické zhodnocení může být v budoucnosti použito jako podklad pro revitalizační práce, které mohou pomoci zlepšit současný stav.
Na základě výsledků ekohydrologického hodnocení byl Šárecký potok z velké části zařazen do I. až II. ekomorfologického stupně, který značí přírodní či přírodě blízký stav bez výrazného ovlivnění lidskou činností. Tento stupeň je nejvíce zastoupen na horním toku, dále po proudu se stav v některých ukazatelích mírně zhoršuje. Nejhorší hodnocení na toku získal jediný úsek, který byl zařazen do V. ekomorfologického stupně, který značí velmi silné antropogenní ovlivnění.
|
host ::
RSS.